Na kola jsme vyrazili v sobotu 4. července brzy ráno. Cílem našeho putování byl kemp Stříbrný rybník u Hradce Králové. Většina účastníků jela autobusem, zbytek dorazil po vlastní ose. Celkem se výpravy zúčastnilo 54 cyklistů.

Počasí nám celkem přálo, i když nás občas zastihl déšť. Na koupání to tentokrát ale rozhodně nebylo.

Domů jsme se vraceli v pondělí 6. července večer. Během tří dnů jsme ujeli přibližně 100 kilometrů.

V sobotu jsme projížděli hradeckými lesy a některým cyklistům se podařilo zabloudit hned na začátku. Trasa obsahovala také zajímavou smyčku náročnějším terénem, která připomínala spíš cyklokros než běžnou cyklostezku. Všichni ji ale zvládli. Během vyjížďky jsme míjeli pískovnu Marokánka, dřevěného obra i mlýn a cestou jsme našli několik kešek. Do kempu jsme dorazili až večer.

V neděli jsme samozřejmě vyjeli už dopoledne. Rychlejší skupina jela tradičně napřed, pomalejší dorazila do cíle o něco později. Trasa vedla přímo přes Hradec Králové, podél Labe a částečně po žluté turistické značce až do Smiřic. Cestou nás zastihl déšť, před kterým jsme se na chvíli schovali, a pak jsme mohli pokračovat dál. Kousek od kempu jsme si také dopřáli výbornou zmrzlinu, která přišla po náročné jízdě opravdu vhod. Bohužel se během dne nevyhnuly ani nepříjemnosti. Toník měl pád na kole a musel na vyšetření do nemocnice. Naštěstí utrpěl jen odřeniny a pohmožděniny, takže se nic vážného nestalo. V pondělí už s námi na kolo raději nejel a odpočíval.

Ani poslední den jsme nezaháleli a znovu vyrazili do hradeckých lesů. Tentokrát jsme se zastavili také u hvězdárny. Bohužel nás překvapil vydatný liják, a tak jsme museli hledat úkryt. Někdo se schoval pod borovicí, někdo v autobusové zastávce a někdo – poněkud pohodlněji – v hospodě. Dalším cílem byla Mazurova chalupa a pohádková stezka. Po cestě jsme objevili další kešky a poté se vrátili do kempu, kde nás čekalo balení a nakládání kol. Domů jsme dorazili až kolem půl deváté večer.

Přestože nám počasí neukázalo jen svou přívětivou tvář, výlet jsme si všichni užili a odvezli si spoustu zážitků. A už teď se těšíme na příští rok. Kdo ví, třeba tentokrát vyrazíme do Jindřiše na žlutou trasu. Anebo zamíříme úplně jinam. Jedno je ale jisté – na kolech společně vyrazíme zase.